Komentář, na který odpovídáte

15. 03. 2017 - 08:29
 

radus: Učitelské tabulky jsou úplně někde jinde (co já bych za to dala). Je fakt, že se asi ve školství dost šmelí s úvazky, takže asi nedosáhnete na ten královský plat jako takový. Nicméně zrovna včera jsem narazila na pozici asistenta pedagoga ve školce z kopce pod naším sídlištěm (aaaach!) a mzda je v rozmezí 21 570 do 24 910 Kč, to už je panečku jiná! Jenže podmínkou je střední nebo vysoké pedagogické vzdělání.

Gympl... Myslím, že vše plyne od babičky, která gympl vystudovala, ale pak si pořídila mamku a na výšku nikdy nešla. Vznikl obrovský komplex, kdy každý, kdo má titul, je Bůh (mnohokrát jsem to tu sdělovala). Jeden příklad za všechny: Měli jsme ve městě hudebniny, které prodával velmi milý pán, jež měl před jménem titul Ing. Svého času ho už neměl ani na jmenovce, nikde, evidentně mu na tomto titulu nezáleželo, ale babička se vždy významně ptala: "A na ty nové etudy jsi byla u pana INŽENÝÝÝÝRA?". Když vzpomíná na svou práci, tak vždy pracovala pro DOKTORA (právník), prostě titul je děsně důležitý. Svět se zhroutil, když můj strýc odešel z VŠ (dnes je jeden z nejlepších rozpočtářů v kraji i bez VŠ, právě s odbornou střední) a sestřenka je znovu členem rodiny až teď, když se dostala na pedárnu po 3 letech v praxi. Nuže a pro VŠ je přece gympl nejlepšíííí! Nevysvětlíš ani moji babce, ani moji máti, že prostě fakt ne. Že zvlášť ten, co máme u nás ve městě je plný učitelů, kteří učili ještě je, jsou otrávení, nasraní, všechny škatulkují podle dříve vystudovaných příbuzných a neznají nic jiného než dril. Stejná diskuze byla teď u ségry, která je nakonec v prváku na obchodním lyceu a za to si gratuluju, ovšem na gympl ji cpali horem dolem. Máti studovala přesně na přelomu režimů a stále si pamatuje, jak gympláci byli nabišeni oproti jiným studentům... Jenže kdeže bolševické sněhy jsou!

No a nakonec na Kostku (podnikatelská) jsem se dostala po té, co jsem opět neudělala přijímačky a soukromé školy byly tehdy jediné, které braly tak nějak i na nějaký další pokus. Stála tehdy asi 1500 měsíčně a další 2000 jsem projela vlakem, protože je nějakých 50km od nás. Máti byla čerstvě rozvedená, na mateřské se ségrou, s příjmem asi 4000. Otec se tvářil jako ředitel zeměkoule, ale školné ho přestalo bavit platit už v říjnu. Nikdy nezapomenu na ten trapas, když si mě volal ředitel školy, že nemám uhrazeno... Nakonec jsem dostala i sociální stípko a je fakt, že mezi spolužáky z nejlepších rodin jsem si připadala příšerně. Ale byl to můj subjektivní pocit, protože je zajímavé, že jsme dodnes ve spojení třeba s 10 z nich, a to jsem tam byla jen v prváku. Mamka nekompromisně rozhodla, že mi píše přihlášku na gympl, že nebudu dojíždět a bude to pro všechny lepší. Nebyla jsem dítě vzdorovité, takže jsem potupně šla na přijímačky, které jsem fakt zázrakem udělala a pak nastoupila mezi bandu debílků, které do dneška nesnáším, většinu z nich už nepoznám, s většinou se ani nezdravíme. Když jsem teď byla s eM na gymplu pro lístky na ples, měla jsem pocit, že všechny zdi se zbíhají ke mně a chtějí mě zardousit. Nechutné! Byla jsem tam poprvé od maturity, takže téměř po 10 letech.

Jinak ti moc děkuji za tu důvěru v práci se seniory. Ale chtělo by to vážně osvěžit... A pořád si říkám, že možná, kdybych měla jiný obor, najdu si i v něm něco, v čem se vybrousím... Jsem taková cvičená opice, která se naučí kdeco

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.