Moje osobní bible:
|
Článek 01 SONG MÉHO DĚTSTVÍ
Komentáře k článku: 01 SONG MÉHO DĚTSTVÍ
boudicca: Moje byla Makaréna nazpívaná Šmoulíky 
.
Lambada je pořád pecka. Když můj milý loni odlétal do Brazílie, docela jsme mu záviděla, že má možnost užít si tuto atmosféru i naživo (opravdu se tam tak na ulicích tančí).
radus: Jj, voda dobře osolena nebo jak to bylo 
Lambada je srdcovka prostě! A ano, taky bych záviděla. Někdy se musím podívat do Brazílie, na Kubu a do jiných podobných krajin.
atraktivnistrasilka: No nene! Tohle je jedna z písniček, co si vždycky na kazetě pouštěla moje máma, když jsem byla malá. Což bylo dle toho roku co je napsaný za názvem nějakých třeba dvanáct let po vydání. A stejně mi připadá, že je pořád nesmrtelná.
Asi neexistuje písnička, o které bych mohla říct, že je to písnička mého dětství. Ale všeobecně to jsou hitovky, co poslouchali moji rodiče - hodně Chinaski (dodnes umím jedno z jejich alb celé nazpaměť) a máma v první polovině devadesátých let (a ještě nějakou dobu předtím) byla taková správná "fangirl", takže samozřejmě chlapecké skupiny jako třeba Backstreet Boys. A když teď tak uvažuju, žrala jsem jako malá Kylie Minogue (), ale spíš ten začátek její tvorby, protože právě její první CD měli rodiče doma a hodně často ho pouštěli jako zvukovou kulisu.
radus: Strašilko, děkuji za super reakci! Tak jsem si to představovala, když jsem výzvu objevila 
Lambadu zakomponovala tuším Jenifer Lopez snad s Pitbulem (?) do nějaké hitovky před pár lety, takže zase obživla. Myslím si, že je to opravdu pojem 80. a 90. let. Maminka bude asi mé krevní skupiny Chinaski taky miluju. Nejlepší album je podle mě Dlouhej kouř ještě s Petrem Rajchrtem.
Boy bandy jsou jasnéééé! A Kylie byl cool. Té jsem ale přišla na chuť až po její nejslavnější éře, když jsem byla na studijním pobytu v Anglii.
lentilka®sdeluje.cz: Ovšem tohle mi hned po ránu neuvěřitelně zvedlo náladu! Díky!
radus: To jsem ráda! Každý den přistane na mém blogu další... Už je to předchystáno, nastaveno. Tak zavítej!
tlapka: Všechny hudební masakry 90. let a nového milenia. Chihuahua, A-sere-he?, Mumuland, Dragostea Din Tei a spousta dalších hrůziček tohoto období. Z těch solidnější raní Chinaski, Ready Kirken, Tanečnice od Tatabojs anebo Buty - Krtek, František... 
K anketě: obvykle to nedělám, ale letošní rok byl pro mě dost důležitý, takže rekapitulace bude.
radus: Tlapko, z tvého komentáře zase srší energie! Jak ty to děláš???
Hudební masakry 90. let je skvělý pojem! No, jasně! Kdo je neposlouchal, kecá!!! Náramně se shodneme s těmi českými. Akorát Tatabojs jsem objevila až před třemi lety (a to právě díky tomu, že jsem je ignorovala pro Tanečnici).
Na rekapitulaci se těším!
tlapka: Z mého ZASE? 
Pro mě je novinka, že vůbec někdy. Tady to bude asi těmi svižnými discohity.
Jo a ještě musím vzpomenout na mou první vánoční písničku, když máme ty svátky. To je Medvídek od Lucie. Ano, moje vánoční písnička z dětství je o pašování drog.
radus: Jo, zase
A Medvídek! Podle mě to tak 80% lidí nepochopilo, o čem to vlastně a aby se to přikrylo, stalo se to vánoční písní Medvídka jsem taky úplně nemusela. Ale jinak absolutní shoda!
A když už tady vzpomínáme na ty dětské hudební záseky, tak jsi mi s Lucií připomněla, jak jsem pro účely večírku na lyžařském táboře přetextovala jejich Panice na "Jsem skoro lyžař. Není to lehký, nešel bych za nic, na velký vleky."
tlapka: Perfektní! My jsme (ok, já jsem ) po jednom památném těláku přetextovali Olympiky - pěnu s vůní zbytečnou, desinfekční sprej, švihadlo, cos přetrhla mu šňůru...