Profesní okénko č. 2 - sociální v pečovatelské

4. červenec 2016 | 09.31 | rubrika: Střípky z mé práce

Včera jste si mohli přečíst o mé práci v cateringu, o obsluhování svateb

. Dnes se pokusím vylíčit svou profesi, kterou se zabývám na plný úvazek. Pracuji jako sociální pracovník a vedoucí pečovatelské služby. Zřídila si ji naše nemocnice. Filozofií této služby je návaznost péče na léčebnu dlouhodobě nemocných, tzv. LDN nebo taky DOLOD. Ovšem pečovatelská služba pečuje v domácím prostředí a nejsou to zdravotní sestřičky. O převazy, injekci, inzulin a jiné věci se starají zdravotní sestry z domácí péče. Jezdíme většinou k seniorům, ačkoliv můžeme pečovat o kohokoliv od 27 let (samozřejmě to musí být opodstatněné).

Pečovatelky jezdí ráno naše uživatele probudit, pomoci s ranní hygienou, u více nesoběstačných uživatelů vyměnit inko pomůcku, nachystají snídani (často do postele, ale věřte, že když už potřebujete snídani do postele od našich pečovatelek, moc radost z toho nemáte), umyjí nádobí a jedou k dalšímu. V půl jedenácté přistaví auto ke kuchyni, naberou jídlonosiče s obědy a rozvezou v okruhu asi 35km. Při rozvážení obědů vyberou prázdné jídlonosiče, které pak vrací do kuchyně. Odpolední směna objíždí ty, kteří se sami nenají. To znamená, že pečovatelka naservíruje jídlo z jídlonosičů, popř. vlastních zásob, krájí na kousky, občas pomáhá dostat sousto do úst. V odpoledních hodinách se pak věnujeme úklidům domácností a procházkám s uživateli. To už je právě na mě, abych lidi naučila třeba na to, že tyhle neživotně důležité úkony děláme po odpoledních nebo mezi ranní péčí a obědem. Večer naopak ty vážně nemocné, obtížně pohyblivé a zcela odkázané na péči druhé osoby ukládáme do postele, nebo alespoň polohujeme, dělám večerní hygienu, podáváme večeři apod. Tak tolik obecně k činnosti pečovatelské služby a práci pečovatelek.

A teď tedy přímo o mé práci.

Profesní okénko č. 1 - catering

3. červenec 2016 | 15.54 | rubrika: Střípky z mé práce

Inspirováno Eithné. Od dubna do září téměř každý víkend vyjíždím s cateringovou společností někam obsluhovat svatbu. Nutno říci, že svatby odmala miluju. Jako čtyřletá jsem se účastnila svatby své tety a strýce a asi v osm večer bylo na čase mě uložit k spánku. Jela jsem tedy s prababičkou (ano, s babičkou Gretkou pro nejvěrnější) domů. Celou cestu jsem protestovala, že chci ještě tančit a že chci zpátky (Jak že se jmenovala kamarádka Daisy z Great Gatsbyho? Ano, jsem jako ona! Odmala little party never killed nobody). Ale i přes protesty mě odvezli s babičkou domů. Nechala jsem se tedy okoupat, obléct do pyžama a když se šla umývat babička, strhla jsem ze sebe pyžamo, narvala na sebe zpátky družičkovské šaty a vyrazila zpět na svatbu! Ano, byly mi čtyři roky. Udělat to mé dítě, mám infarkt! Babička mě chytla až za kostelem, což je tak 500m od domu . Dostala jsem pořádnou po zadku a napodruhé už se mi utéct nepodařilo. Dalším faktem potvrzujícím mou neutuchající lásku k svatbám traduje moje kamarádka, která o mě asi před deseti lety prohlásila: "Jo, Radka, tak ta má snad už i zasedací pořádek na svatbu, jen ten ženich jaksi chybí..."

catering 1

moje zatím nejlepší svatba - milí svatebčané, krásná nevěsta a hlavně genius loci...

Běžný den obsluhující slečny v cateringu

Splněno

5. červen 2016 | 11.41 | rubrika: 101 cílů za 1001 dní

101 a 1001Cíl 24 - Vybrat si nějaký charitativní projekt, na který budu pravidelně přispívat - SPLNĚNO!

V březnu jsem se stala Dobrým andělem. Každý měsíc z mého účtu odejde stokoruna, která se stane součástí balíčku peněz pro rodinu, kde je nemocné dítě nebo naopak rodič. Přispěla jsem tak patnáctiletému Danielovi se závažnou střevní nemocí na dietní stravu. Další stokoruna přistála v rodině paní Lucie, která je onkologickým pacientem a má dvouletého synka. Do třetice jsem přispěla svou špetkou do rodiny, která má dvě děti - jednoho dospěláka a pak benjamínka, u nějž se rozvinul nízkofunkční autismus, jehož součástí je těžká mentální retardace. Maminka tak pečuje na plný úvazek a jak známo, příspěvek na péči a jiné dávky od státu jsou v těhle případech nedostačující. Každý měsíc nakouknu, kam peníze přistály a přečtu si příběh rodiny... Donutí mě to zastavit se a přestat přemýšlet o hovadinách...

Takový obyčejný týden...

23. duben 2016 | 13.01 | rubrika: Zápisník

weekJe pátek odpoledne, tisknu poslední pracovní dokumenty. Z radia se line moje oblíbená Faded a hlavou už běží plány na večer. Dám si odpolední kávu, pomalu začnu s laděním outfitu a vyrážím do ulic. První zastávka je oblíbený maličký bar na okraji centra města. Ve dveřích míjím Lukáše, neviděli jsme se několik dlouhých měsíců. Proběhne lehký small talk s tím, že se pak potkáme dole na baru. Kupodivu sedíme u jednoho stolu... Svět je malý... Seznamím se s dalšími, kteří jsou přáteli mých přátel. Stůl se prohýbá pod sklenkami vína a krásně vypadajících drinků ozdobených tradičně pomerančem, mochyní a koktejlovou třešinkou. Zábava graduje a kreativita s množství alkoholu taktéž. Stavíme exotický ostrov ze všeho, co na stole najdeme. Fantazie nebere konce. Preclíky měníme v mravenečníky, mochyně v palmy...

mravenečník

S mou věrnou se pak přesouváme do jiného podniku, kde nás čeká její školkový manžel (ve školce se prostě jednoho dne nechali oddat za dřevěným domečkem a od té doby si občas rádi vystřelí ze svého okolí a hrají si na manželský pár, součástí tohoto imaginárního neplatného manželství jsou i pravidelné příspěvky na sociálních sítích ze společně navštívených kulturních akcí a jiných taškařic). Večer je ve stylu GTI s okurkou, takže to máme i se zdravou večeří :-) Seznamuju se se zbytkem kapely "manžela" mé kamarádky a do rána nasávám skvělou atmosféru s lidmi, kteří hrají, skládají, malují, tvoří...

Tip špatné hospodyňky

8. březen 2016 | 06.33 | rubrika: Inspirace

girl powerTi, kteří mě znají už déle ví, že mívám záchvaty "být dobrou hospodyňkou" a umět udělat a udržet pořádek. Kdysi jsem vám dávala tip na knihu Debordelizace od Erin Rooney Dolnad. Musím se přiznat, že úplně celou debordelizaci jsem nikdy nedokončila. Taky je to součástí mého 101/1001. Právě proto!

Nicméně při záchvatu ohledně Zachránce jsem objevila úžasný blog Fly Lady - Terapie domova! A to je můj tip ŠPATNÉ HOSPODYŇKY. Fly Lady pro nás každý měsíc, každý týden a dokonce den připravuje "recept" na to, jak udělat z našeho domova uklizenou příjemnou klícku.

1. zhodnocení 101/1001

15. únor 2016 | 22.00 | rubrika: 101 cílů za 1001 dní


Slibuji, že tohle hodnocení nebude příliš časté. Slibuji, že budu psát i jiné články než o 101/1001. Nicméně mám za sebou první měsíc, tak jistě chápete to nutkání :-)

  1. Absolvovat kurz Konečně kreslím.
  2. Zúčastnit se kurzu focení.
  3. Naučit se tančit základní společenské tance.
  4. Projít školou bytového designu.
  5. Mít základní kurz Feng shui akademie.
  6. Být alespoň na jednom kurzu Back stage školy stylu.
  7. Zúčastnit se kurzu copywritingu, např. u Michaely Mužíkové.
  8. Naučit se šít a ušít nějaký výtvor.
  9. Naučit se patchwork a vytvořit alespoň jeden patchworkový kousek.
  10. Každý měsíc přečíst minimálně jednu knihu. - pro tento měsíc splněno (Marie Němcová: Úspěšná žena - Průvodce úskalími profesionálních startů)