hroznetajne: Ony ty rituály poskytují určitý pocit bezpečí, stálosti, ukotvení :-). Já jsem třeba zjistila, že je ale moc ráda nemám. Vždycky na nějaký najedu a za pár dní to rozmrzele přestávám dělat. Zevšední mi a není pro mě nijak důležitý. Mám daleko raději změnu, než pravidelnost, naplánovanost a rituálnost. Když se něco mění a přemisťuje, je to pro mě daleko zajímavější, než stále to stejné dokola se opakující. Zároveň třeba vím, že malé děti opakující se situace milují :-). Pouštět si stále stejnou pohádku dokola, snídat to stejné, oblékat se na stejném místě... Mně to třeba unavuje *zed*.
radus: Juli, asi je to různé v průběhu života. Taky jsem neplánovač a nadšenec do hurá akcí... Ale teď se to nějak láme...
A s dětmi máš pravdu :-) Myslím, že to souvisí právě s tím kotvením. Když si představíme, že malý človíček každý den objeví tolik nových věcí... Musí to být náročné a je fajn, když večer začne večerníček a mámina sukně je nablízku. (Ehm a tady vidíme, jak moc jsem přepnutá :-D) No a podobné je to třeba u lidí s demencí. Jejich svět je podobně nestálý, rituály se dokáží fixovat a jsou to pak také záchytné body v celém tom každodenním kolotoči věcí, které na ně jakoby nahodile vyskakují.
tlapka: Zrovna ve čtvrtek jsme se o tom s mamkou taky bavily v autě. Že už se na cestách sjíždíme, jen třeba v prohozeném pořadí, s několika auty i autobusy. Je to příjemné. Rituály jsou opravdu uklidňující, taková ta pozitivní stránka stereotypu. :)
boudicca: To je hezké! Pro mě je mým oblíbeným rituálem velký ranní čaj hned po probuzení a po ranní hygieně, namalování a oblečení pak ještě snídaně, na kterou si snažím vyhradit aspoň 15 minut, uvelebím se s jídlem na posteli a surfuji u toho na internetu. :D Taková příjemná ranní chvilka.
Co jsem ještě odpozorovala, tak abych se doma uvolnila, mám potřebu si doma stáhnout vlasy do drdolu nebo culíku a převléci se z pracovního. Jinak jsem hrozně nesvá.
radus: Boudi, tohle jsem si přečetla ještě s přivřenýma očima po probuzení v posteli... A úplně jsi mě nakazila!!! Ke všemu mi miláček připravil ranní kávu (pro jednou jsem tedy prohodila tekutinové pořadí - přece mu za to nevynadám :-)) a díky tobě jsem se ráno tak nějak zastavila užila si to. Pondělí je hned hezčí!!!
A stažení vlasů taky miluju! A musí to být řádně utažený culík :-) Převlečení z pracovního je i z psychologického hlediska moc fajn. Učili nás to na kurzu krizové intervence: dokud máme na sobě pracovní, neodpočíváme, stále na sobě vláčíme všechny pracovní problémy. Převléknutím dáme tělu a hlavně hlavě signál: odpočívej, už jsi doma!
boudicca: No jo, jenže ta ranní prokrastinace potom! Zvednout se a odpochodovat do práce je můj každodenní oříšek. :D
Ad převléknutí: souhlasím, na mě to tedy funguje 100%. Nechápu, jak v některých zemích (třeba Nizozemsko) chodí lidé doma v běžném venkovním oblečení i obutí. Já bych si pak neodpočinula.
radus: To mám zrovna teď... Sedím, koukám na Dobré ráno, odpovídám na komentáře a za 15min mi začíná pracovní doba. Nevím, jak těch 230 metrů překonám :-D :-D :-D
K tomu převléknutí: tuším, že se pouze převlékají do jiného formálního oblečení. Nevím, ty máš určitě vyzkoušeno na vlastní kůži, já čerpám jen z literatúúúry: Tuším, že to bylo jak v Madame Chic (odkaz vpravo v menu), tak v Debordelizaci. Prostě i doma vypadat elegantně :-) Ale tu práci ze sebe shodit...
boudicca: Z mé zkušenosti se Holanďani vůbec nepřevlékali, až večer před spaním. Co mě fascinovalo ještě víc, že se ani nepřezouvali a ve venkovních botech šlapali po koberci v obýváku. Prý je to tak běžné. Určitě však záleží na té které konkrétní rodině.
Elegantní oblečení na doma nechápu. Jasně, nechodit ve vytahaných teplácích, ale brát si na vaření nebo odpolední čtení knihy džíny nebo košili? A ještě k tomu čistou, na převlečení? Proč?? (No, to jsme ale odbočily. :D )
radus: Mě tahle odbočka baví :-D To je skoro na samostatný článek s anketou :-) Je super zjistit, že info o nepřezouvání je pravdivé. Myslím, že na to taky naráží Madame Chic ve své knize... (Safra, už bych se k ní měla zase dostat a pročíst ji znovu).
Jinak já džíny doma moc ráda. Pro mě je to bůhvíproč pohodlné a do práce už je téměř nenosím, takže tím odlišuju to pracovní od "domácího". Vytahané tepláky jsou u mě úplně passé, ale teď jsem si oblíbila "teplákovité" legíny a k nim delší tričko. Vypadá to poměrně dobře a ještě je to pohodlné. No a pak jsou dny (jako včera), kdy si přehodím župan na nahé tělo a jsem ráda, že jsem ráda :-D Mimochodem fleecový župan s medvědama, co jsem si dovezla před 15 lety z Británie :-D (A pořád je jako nový...)
boudicca: Tak zrovna Francie je obrovská a jednotlivé regiony se kulturou dosti výrazně liší. Nemůžeš srovnávat Akvitánii s Nord-Pas-de-Calais. :) Tím spíše se pak budou lišit celé národy, ač si jinak jsou mentalitou blízko. Moji Holanďani se nepřezouvali ani nepřevlékali, zato když přišli Lucemburčani na návštěvu, tak se zouvali hned u vchodových dveří, ačkoliv jsem měla všude linoleum a často sama chodila v botech...
Taky doma ráda nosím legíny. Maťovi se líbí.
ava*: Tohle mě vždycky rozčiluje ve filmech. Vždycky to úplně odvede mou pozornost od děje a přemýšlím nad tím, jaktože ta návštěva jen tak v botách napochoduje až do obýváku, a co když bude pršet, a co v zimě, a to si nemůžou pak dát nohy na gauč, nebo zašpiněj i ten??
---
ava.pise.cz