lvice: "Všichni lidé, s nimiž se setkáváme mají své osudy, které ovlivňují jejich chování, ale na to příliš málo myslíme. Očekáváme, že budou reagovat tak, jak bychom zareagovali na jejich místě my, a proto jim v naprosté většině případů nemůžeme rozumět, nemůžeme je pochopit..." Johannes Mario Simmel (rakouský spisovatel).
Moc pěkné zamyšlení. To mě ba. Koncept nástěnek přání jsem nikdy nepochopila. I jsem to zkusila a spíš mě to štvalo, pořád koukat na to, co nemám. Stejně všichni chceme to stejný (víceméně) a všechno ostatní jsou takové prášky proti bolesti - zaberou jen na chvíli. Ale člověk se na tom světě holt ňák zabavit musí
radus: Lvice, tak to je nejkrásnější komentář snad vůbec. Děkuji . Citát je naprosto trefný a tuto myšlenku jsem četla i v některém z článků psychologie.cz, možná i pod vlivem toho článku jsem rady přátel shrnula do sdělení výše...
Nástěnky mě moc bavily a musím říct, že i fungovaly. Nejlépe to bylo vidět právě na Try in, když jsem se pak podívala po roce, opravdu jako by obrazy ožívaly. Jen tak mimochodem i můj milý je podobný pánovi z jednoho takového obrázku
Lvice, už je líp?
lvice: Už jsem úplně v pohodě. To, co se stalo, mi teď už přijde jak ňáký sci-fi. Kolikrát si říkám, jestli se to vůbec fakt stalo.
Díky za optání.
boudicca: Jee, to je krásný článek! Upřímný, od srdce a klid v duši z něj jen tryská. V první polovině článku jsem si říkala, že budu do komentářů zase psát, jak jde vizualizační boom úplně mimo mě. Že ačkoliv o mně říkají, že jsem materialista (citově se vážu na své oblíbené věci a mám ráda doma útulno), je mi ve skutečnosti celkem jedno, v jakém budu žít bytě/domě, čím budu jezdit do práce a kde budu trávit dovolenou. Důležité je mít střechu nad hlavou, nějaký ten příjem a občas prostor vyjet si pročistit hlavu. Zásadní je pro mě duševní rovnováha a malé drobné radosti, a od těch mě velké "dream big" cíle paradoxně spíše vzdalují. To srovnání s bezednou miskou přání je úplně přesné. Člověk se pak zaměřuje na to, co nemá, ale mohl by mít, místo aby si užíval, čeho už dosáhl.
eithne: To je ale skutečně krásně napsaný článek! Moc ti přeju, aby pohoda a krásný život vydržela
tlapka: Jestli je tohle dospělost, tak ti ji moc přeju a těším se, až k ní taky dospěju.
Možná jsi nepotřebovala nástěnky na splnění snů, ale na to, abys dospěla k tomuto stavu. Těžko říct.
radus: Ale ony jsou fakt dobré! A vždycky mě to bavilo a dokonce to fungovalo... Jen jsem teda asi dospěla (do tohoto stavu)
Co já vím, třeba si ji za půl roku zase vytvořím...
zlomenymec: To mi, hrome, připomíná tuhle knížku, o které jsem psal před pěti lety
http://zlomenymec.pise.cz/414-shawn-archor-vyhoda-stesti.html (+ související články)
Asi ji teda KONEČNĚ dočtu
radus: Tak jsem to zkoukla a myslím, že to je přesně to, k čemu jsme se "pracně" a "objevně" dohrabali v komentářích. Na knížku asi mrknu. Mohlo by to být zajímavé.