radus: Díky! Nějak jsem chytla slinu a začala zase psát. Kdysi jsem jezdila ze školy 300km vlakem a kamarádce v smskách popisovala dění ve vlaku. Dodnes se jí po tom stýská. Dostala jsem do vínku dar pozorovat a popsat v líčení Tak mám oči dokořán a pokusím se vás občas oblažit nějakou tou story. Ať nejsem stále jen filozofická na blogu
Jinak tu tvoji přechodnou obsendantně kompulzivní poruchu naprosto chápu. Já se bála po Záhadě Blair Witch projít lesík za domem při venčení psa