boudicca: Hezká inspirace. S bývalým jsme si říkali, že když svatba, tak úplně maličká, jen pro nejbližší rodinu a pár kamarádů. Jednoduché splývavé šaty, klidně krátké, bufet namísto oběda. Nemám ty honosné akce a všechny možné svatební tradice moc v lásce.
S nynějším partnerem je to složitější, protože u nich se dělají obří vícedenní party pro 100+ hostů; jeho rodina pochází z východního Slovenska. Za mě raději žádnou svatbu, než podobně obrovskou akci, kterou bych si nejspíš ani neužila (aspoň soudě dle kamarádek a kolegyň, co už to podstoupily a ve výsledku byly jen rády, že už to mají za sebou). Stačilo mi organizovat promoce - tomu vadí tomu, tomu nechutná ono, tomu je vedro, vrr. Takže pokud jednou bude svatba, tak někde v zahraničí a jen se svědky. A pak pro celé dvě velké familie uspořádat víkendovou seznamovací garden party, kde nebudu muset řešit samotný obřad ani svatební focení.
Módu zásnubních prstýnků moc nechápu, raději bych dostala třeba zásnubní auto, když už musí být drahý dar. Líbí se mi prsteny z damasteelu, zvlášť zkombinované s polodrahokamy, třeba granáty. Klasické jemné zlaté prstýnky s briliantem mě naopak vůbec neoslovují a ani mi moc nesluší. Jenže damasteel nelze nosit dva prsteny na sobě, leda na každé ruce jeden. Takže pokud jednou dostanu podobně masivní prsten jako zásnubní, budu si ho chtít nechat i jako snubák, aby mi mohl zůstat navždycky. Partnera už jsem nasměrovala, že zásnuby řešit nemusí.