Článek Hrad z písku II

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Hrad z písku II

21. 08. 2017 - 15:19

wien n: Achjo, to me mrzi. Myslim, ze ta zarlivost je normalni, taky jsem mela chlapa s deckem, kdyz ho jel navstivit do Svycarska, spaval u ex doma. Taky se mi to nelibilo. Opravdu spal v pokoji pro hosty?? Krom toho mu to decko vzdycky bylo prednejsi nez ja. A ja chci byt pro chlapa ta nejdulezitejsi prece. Kdyz uz ma byt dulezitejsi nejaky decko, tak at je aspon nase spolecne, no ne? Vypadalo to tak osudove, vsechny ty nahody a co vsechno mate spolecneho... Mozna byt dokonala hospodynka neni uplne to, co chlapi chcou. Na jednu stranu chteji nazrat, ale prilisna pece nam zase ubira na pritazlivosti. Zrejme jsi se hodne zmenila, sama pises, ze jsi byla plna zivota, to byla zenska, do ktery se zamiloval. Kam sla? Co se s ni stalo? Pokud vedle neho starnes a smutnis, asi to precijen neni Tvuj osud? Treba je uz takovej, ze mu ta zamilovanost dlouho nevydrzi.. tak jako mne.

25. 08. 2017 - 16:05

mow: Mám tendenci zjednodušovat, možná někdy i trochu bagatelizovat věci. Po pravdě se trochu ve tvým článku ztrácím. Co tě štve? Že si vedeš dobře, ale partner to neoceňuje? Tak si tě asi nezaslouží.

Nebo, a to mi přijde pravděpodobnější, se vytratila vášeň. Nevím, jestli z tebe, nebo z něj, každopádně asi chybí touha. A touha je motor. Sice nevydrží věčně, ale měli byste spolu trávit nejvíc času. To nutně neznamená, že se musíte totálně odstřihnout od kámošů a zálib, ale prioritou jste vy dva.

Nikdo mě nenaučil o ženách a vztazích jako Chemická. A když jsem jí občas fňukal na virtuální rameno, že po třech měsících mailování se slečnou to přestává mít šťávu, odepsala mi, že Chemča, že asi ty vztahy prožívám mnohem rychleji, intenzivněji, a o to dřív to vyprchá, takové to oťukávání, poznávání se.

A napíšu možná krutou věc, kterou jsem si uvědomil sám. Nejsvobodnější jsme, když jsme sami, to máme nejvíc času na to, co nás baví. Kdyžpak přijde partner a následně děti, přičemž tyhle dvě věci by měly mít prioritu, logicky musím upozadit mé osobní zájmy a kamarády, což neznamená, že je zazdím úplně, jen už nedostanou tolik prostoru. A ono správně namíchat ten poměr, abych byla dobrá partnerka/manželka, dobrá matka, kuchařka, hospodyně, milenka + se občas učila nové sexuální dovednosti, a přitom mi pořád ještě zbýval čas na sebe samotnou, třeba na jeden dva koníčky a zajít na kafčo s kamarádkou, to je skutečné mistrovství. Vždycky je v životě něco za něco, něco získáváme, něco ztrácíme.

Myslím, že ještě stále je v téhle společnosti zakořeněno, že pokud má žena chlapa a děti, má jim obětovat všechno. Mnohým ženám to nevadí, rodina je naplňuje, dobíjí a je to naprosto v pořádku. Pak ale existuje skupina žen, a jistě nemalá, která občas potřebuje někam vypadnout, třeba s kámoškama na víkend, odpočinout si od dětí, manžela, což, pokud má babičky na hlídání, je to snazší. Rozhodně by neměla chodit každý týden do hospody a vracet se z ní na kaši

Na druhou stranu, už mnoho desítek let to přesně takhle chlapi mají. Průměrný Čech prý chodí do hospody jednou týdně. I kdyby polovina lidí z tohohle počtu byly alkoholici, tak co ta druhá? Ta tam určitě jen kvůli chlastu nechodí. Zkrátka, snažím se ti tady naznačit, že i když ty chlapi mají ženy a děti, zjevně jim to nestačí a potřebujou i jiný společenský kontakt. Možná aby úplně nezblbli z práce a rodiny. Ale kdyby každý den chodila do knajpy ženská, to by bylo keců Prostě rodina a partner by měly být to nejdůležitější, ale ne jediný, co máme. Činí to člověka zranitelným.

Jo, a jinak jsi moc fajn. Žádnou Raduš v mobilu nemám a funguju jako terapeut lidských duší. Kdybys našla odvahu, napiš mi na tohle číslo (728 243 476) a můžem probrat život v celé jeho komplexnosti. Tvůj nakopávač

---
mow.pise.cz

25. 08. 2017 - 16:09

mow: fuj, zasraná hrubka - *byli alkoholici. Musím se naučit to po sobě číst.

---
mow.pise.cz

28. 08. 2017 - 08:09

radus: Mow... Je to fakt náročné... Vezmu to po odstavcích Je mi jasné, že se asi trochu ztrácíš, protože je psaný tak trochu obecněji. Víc detailní jsou ty články pod heslem a velké množství jich už zmizelo...

Já si totiž myslím, že si vůbec nevedu dobře. Nejsem ten typ hospodyňky, i když bych asi moc ráda... Ale nikdy mi to nevydrží. Jsem celý život trochu bordelářka, trochu pohodlná. Naopak se divím, že ocení každý můj krok ku předu. Takže o tom, že by to neocenil, to není. Co mě štve je to, že mám pocit, že jsem u něj až na posledním místě. Nejdřív práce, děti, maminka, sestra... Pak někde já. To je věčný boj. Můj pocit, že musím bojovat o své místo na slunci.

Myslím, že myšlenka rychlejšího a intenzivnějšího prožívání vztahu není úplně od věci.

Přesně jsi kápnul na to, že něco získáváme, něco ztrácíme. Já mám ten vztah (a vše co k němu patří - jeho rodina, jeho děti, naše aktivity) jako prioritu. Vždycky jsem schopná nějak namíchat ten koktejl. Jen si prostě myslím, že už nemůžu žít stejný život jako když jsem byla single, což on nechápe...

No a já mám asi právě to zakořeněné... I když samozřejmě taky ráda vypadnu. Ale více se přikláním té péči o domácí krb...

Ach ten zááááávěr... Btw. Pro zachování soukromí - chceš koment s číslem smazat?

---
radus.pise.cz

25. 08. 2017 - 16:21

mow: Jo, a můžu tě uklidnit - rozhodně jsi pro vztah použitelná and no furie, ty já totiž poznám na dálku a můj furiovský radar na tvým blogu zarytě mlčí, takže v klajdu

---
mow.pise.cz

28. 08. 2017 - 08:09

radus: Jeeeee

---
radus.pise.cz

26. 08. 2017 - 09:10

orchidejka: Taky mám vztah, kdy mám čas sama pro sebe a vyhovuje mi to. Cokoli si teda dělat nemůžu, kdybych šla třeba na rande s někým jiným, tak mu to asi vadí.
Každý člověk by si měl ve vztahu zachovat i sám sebe. Co kdybys to zkusila brát jako hru a zkoušela, co se ti líbí a co ne? Co ti vyhovuje a co ne? Kdo jsi a jaká jsi ve vztahu? Co jsou jenom pozůstatky z minulosti, které tě poznamenaly a kdo jsi opravdu ty?
Taky jsem si tím prošla a ještě procházím, měla jsem to hozené jako ty - hlavně, aby on byl spokojený. Teď si na to snažím dávat pozor. Hlavní je, abych byla spokojená já.

---
orchidejka.pise.cz

26. 08. 2017 - 10:04

mow: No jasný, rande už je přes čáru. Ale vemte si, že je dost lidí, kterým přijde divný, když má žena partnera/manžela, a zajde na kafčo s dlouholetým kámošem, protože pokud máme vztah, měl by být styk (i ten nepohlavní) asi tabu. Nicméně odstřihnout dlouholetýho kámoše jen proto, že mám vztah, je trochu úchylný.

Na druhou stranu si umím představit, že pro mnohé dámy by bylo složité, kdyby jejich partner jednou za dva měsíce zašel s kámoškou na pivo, no ne? Proč mají lidi potřebu scházet se s opačným pohlavím? A když už ano, tak radši v párech, protože to je bezpečnější, oba jsou totiž pod dohledem svých protějšků. Ale možná je to i o důvěře a sebevědomí.

Raduš i wien ví, že jsem od narození kvůli mozkové obrně na vozíku. Mám skvělé kamarádky, které znám od jejich šestnácti let, dnes je jim všem přes 30 a jezdí za mnou i se svýma manželama a dětma. Většinu z těch holek jsem znal už dávno předtím, než poznaly svý současný partnery, a už tehdy jsem jim psával, když mi bylo smutno, cítil jsem se na hovno. A přitom jsem nikdy neměl ambice je dostat, sbalit, vyspat se s nima. Ale jsem přesvědčený, že kdybych byl zdravý, asi by mi to psaní depresivních textovek kámoškám moc neprocházelo. Ony ale vědí, že to mám na piču, a vždycky budu mít, možná proto jsou tolerantnější a velkorysejší.

---
mow.pise.cz

28. 08. 2017 - 08:13

radus: Kápli jste na to. Minulý týden mi kamarád připravil piknik na břehu řeky. Nakonec jsme spolu seděli až do svítání. Drahému to nevadí (aspoň to tvrdí), mě to přijde divné. Já vím, že já bych asi piknik s kamarádkou netolerovala... Ehm... A mám si dovolit to, co mě by z opačné strany vadilo? To je přece blbý, ne?

---
radus.pise.cz

28. 08. 2017 - 10:01

mow: Myslím, že se točíme v kruhu. Pokud ti ten nápad s piknikem byl nepříjemný, mohla si ho odmítnout, nebo jemně kámošovi po vyprázdnění piknikového koše naznačit, že tohle ne. Ale možná se jen hledáš. Pokud kamarád ví, že jsi zadaná a je to kamarád čestný, pak je to opravdu jen nevinné pozvání na piknik, i když můžem diskutovat o tom, zda vůbec něco, co muž dělá kvůli ženě, může být nevinné

Chci věřit tomu, že za tím pozváním není vyhlídka na to, prozkoumat obsah tvý podprdy Co když nejsi ve vztahu úplně šťastná? Pokud je člověk ve vztahu šťastný, nemá potřebu být jinde. A dost možná tvýmu kámošovi na tobě jen obyčejně lidsky záleží, takže ten piknik naplánoval fakt jen proto, aby tě přivedl na jiný myšlenky, rozptýlil tě, protože si třeba všiml, že nepůsobíš úplně štastně. A od toho kámoši jsou, takže mu vůbec newmusí jít o to, jakej sestřih máš pod kalhotkama, protože se tě na to mohl při tom pikniku zeptat. A Masožravka orchi má pravdu - přemýšlej i o tom, co dělá dobře TOBĚ. Když TOBĚ by piknik přítele s kámoškou vadil, OK. Když tvému příteli TVŮJ piknik s kámošem nevadí a TOBĚ při tom pikniku bylo fajn, tak co sakra řešíš? Neohlížej se zas až tolik na druhý.

---
mow.pise.cz

28. 08. 2017 - 10:09

radus: Kápnul jsi na to. Kamarád je zlato. Neozval se půl roku, protože si myslel, že to není vhodné, když jsem zadaná. Nakonec jsme se teda domluvili. No a je to jen můj gremlin v hlavě... Prostě mám pocit, že tohle by mému drahému mělo vadit. Trubka. Takže nejpatřičnější je tvoje "tak co sakra řešíš".

---
radus.pise.cz

28. 08. 2017 - 10:25

mow: Musíš si uvědomit, že je každý člověk jiný, a vykašlat se na stereotypy. Ani já sám nevím, kde je ta hranice, co by už příteli vadit mělo, asi kdybys mu při pikniku ukázala Květu s Bětou (určitě uhádneš, co tím myslím). A třeba si jen tvůj přítel uvědomuje, že k životu potřebujeme i jiný lidi, někdy nevystačíme jen sami se sebou. Ale pokud máš pocit, že jsi pro něho na posledním místě a že dává přednost před tebou kámošům a koníčkům, tak takhle by to být nemělo.

Na druhou stranu tě ubezpečuju, že je dost bab, který žijou s žárlivcem, co je nepustí na krok, a který by za takovouhle piknikovou volnost byly rády.

---
mow.pise.cz

28. 08. 2017 - 13:59

sargo: Hezky se tu vzájemně hecujete, ale jistá empatie a předvídavost snad do vztahu patří. Dělat sama něco, co by mi u toho druhého vadilo, to už je hodně na zamyšlení (Zvlášť když takové to "ne, nevadí mi to" ve skutečnosti často znamená "nejspíš mám máslo na hlavě, tak budu za klaďase" či "vím, že by mi to vadit nemělo" nebo v nejhorším "když má co dělat, nechce nic po mně" - ale nic z toho vztahu nijak neprospívá. )

A to píšu jako někdo, kdo strávil s cizíma chlapama celé noci na kramlích

Jenže ono hlavně - jste spolu chviličku. U každého nového páru je přeci běžné, že na nějaký čas zmizí ze společenského života a až časem je začne zase zajímat i okolí

---
sargo.pise.cz

28. 08. 2017 - 14:15

radus: Jupí! Teta Sargoooo!!!

No... Já to prostě nechci zase posrat. Takže prostě hledám, co je správné a celá jsem se do toho zamotala. Ale fakt je, že jsem naprosto ztratila sebe. I Any se mě ptala celé jedno sezení: "A co chcete vy? Vy sama, i kdyby on nebyl?" Já to nevím. Najednou jsem smazala všechno... Jenže já si to ani neuvědomila. Naprosto jsem se do toho všeho ponořila.

---
radus.pise.cz

28. 08. 2017 - 15:40

sargo: Stav "nevím co chci" je smutná konstanta nesmírné spousty lidí, kteří neřeší přímé existenční nebo zdravotní starosti. Taková daň za civilizaci, řekla bych Navíc vcelku bych řekla, že víš, co chceš, nebo jsi to alespoň věděla na začátku. Jen to asi nebylo plně v souladu s daným stavem věcí a možná ani tvou povahou, a nejspíš ani vzájemně mezi sebou. Idealizovaná verze vztahu mi ale pořád připadá v jeho počátcích úplně přirozená, kdy už se taky plně ponořit do toho druhého Jen je blbý, když tempo a styl těch dvou není sladěné, no. Nelámala bych to přes koleno. Byla tam vůbec nějaká klidová fáze, kdy jste jen tak všedně žili?
(Po pravdě, například záchvat typu "budu dokonalá hospodyňka" mě chytá v nepravidelných a různě dlouhých intervalech dodnes - ve skutečnosti asi takovéhle věci s aktuálním vztahem nesouvisí a jsou univerzálně přítomné v osobách ženského pohlaví, i těch, které se do důchodu nenaučí utírat prach. Jsou ale praktické v tom, že důkladně vygruntuju a zavedu do jídelníčku pár nových receptů. Již se jim nebráním, ani nedoufám, že mi vydrží. )

---
sargo.pise.cz

28. 08. 2017 - 15:17

mow: Moc nesouhlasím. Oba děláme se Sargo tu blbost, že se tu snažíme definovat, respektive hlavně Sargo se snaží, co je ve vztahu normální a správné. Ale nic takového neexistuje, protože každý vztah je jedinečný.

Nesouhlasím ani s tím, že bych nemel dělat to, co by vadilo u druhých mně. To by totiž museli dělat oba. Pokud by i přítel Radky chodil s kámoškou na piknik a Radce by to vadilo, kritizovat by ho neměla a nesměla, protože se sama dopustila téhož. Nemělo by mi u druhých vadit to, když dělají to, co dělám já. Ale příteli Radky to nevadí.

Ono je vůbec spousta věcí, který by lidi neměli - neměli by se podvádět, lhát si, zabíjet, a přesto se to děje. Ve vztahu je dovoleno vše, co oběma nevadí a vyhovuje. Kdyby existoval univerzální recept na spokojený vztah, tak už je ze mně triliardář. Jenže protože je každý vztah jedinečný a unikátní, může každému páru prospívat něco jiného. A těch možností jsou miliony. Obecně žádnýmu vztahu neprospívaj nevěry, chlast, nespolehlivost a pěsti ve tmě

---
mow.pise.cz

28. 08. 2017 - 15:29

sargo: Vztahy nejsou zdaleka tak jedinečné, jak si o sobě rády myslí. A hledání toho, co je správné, je úplně v pořádku - byť to třeba není vždycky obecně obecně a univerzálně správné - protože relativizace všeho je rychlá cesta do pekel. Však taky nehledáme nějaký univerzální recept, ale bavíme se celou dobu tady o zde přítomné, ni?
Máme tu tedy dva náhledy - jeden říká "nedělej druhým, co sám nemáš rád" a druhý zřejmě "nevyčítej druhým, co sám děláš" - rozhodně teď nejsem v dostatečné duševní kondici na to, abych se nad nimi hluboce filosoficky zamýšlela, ale takhle od oka bych řekla, že kombinace obou by nemusela být špatná cesta pro nikoho

---
sargo.pise.cz

28. 08. 2017 - 15:35

mow: A další věc - i kdyby mu to piknikování vadilo, změnilo by se něco? Nenalhávejme si, že jsou lidé rádi omezováni v tom, co je baví. Když bude chlap zvyklý mnoho let se každý pátek scházet v hospodě s kámošem, a po tom, co si najde partnerku, jí to začne vadit, bude její partner se pátků s kámošem vzdát? A měl by? Partnerka je přece vyšší priorita.

Stejně tak může Raduš chtít, aby víc času trávil s ní. Ale on na to musí chtít přistoupit. Ideální vztah je takový, kde jsou oba spokojení a kdy se ani jeden z nich necítí omezovaný nebo nešťastný. I když každý vztah je trochu omezující, protože už nemůžeme chlastat jak Dán, a každý víkend šukat jinou/jiného. Konec nezřízenému životu Ale je to normální, s tím přece počítáme, ne? Abychom si něco ztratili, ale většinou (doufajíc) mnohem víc získali.

---
mow.pise.cz

28. 08. 2017 - 08:10

radus: Orchi, tohle je absolutně nejlepší rada. Poněvadž jsem si to přečetla už o víkendu, tak jsem to tak jako nenápadně zkoušela a "hra" na mě částečně funguje...

Jen se prostě bojím, že dojdu opačného extrému.

---
radus.pise.cz