Včera jste si mohli přečíst o mé práci v cateringu, o obsluhování svateb

Dnes se pokusím vylíčit svou profesi, kterou se zabývám na plný úvazek. Pracuji jako sociální pracovník a vedoucí pečovatelské služby. Zřídila si ji naše nemocnice. Filozofií této služby je návaznost péče na léčebnu dlouhodobě nemocných, tzv. LDN nebo taky DOLOD. Ovšem pečovatelská služba pečuje v domácím prostředí a nejsou to zdravotní sestřičky. O převazy, injekci, inzulin a jiné věci se starají zdravotní sestry z domácí péče. Jezdíme většinou k seniorům, ačkoliv můžeme pečovat o kohokoliv od 27 let (samozřejmě to musí být opodstatněné).

Pečovatelky jezdí ráno naše uživatele probudit, pomoci s ranní hygienou, u více nesoběstačných uživatelů vyměnit inko pomůcku, nachystají snídani (často do postele, ale věřte, že když už potřebujete snídani do postele od našich pečovatelek, moc radost z toho nemáte), umyjí nádobí a jedou k dalšímu. V půl jedenácté přistaví auto ke kuchyni, naberou jídlonosiče s obědy a rozvezou v okruhu asi 35km. Při rozvážení obědů vyberou prázdné jídlonosiče, které pak vrací do kuchyně. Odpolední směna objíždí ty, kteří se sami nenají. To znamená, že pečovatelka naservíruje jídlo z jídlonosičů, popř. vlastních zásob, krájí na kousky, občas pomáhá dostat sousto do úst. V odpoledních hodinách se pak věnujeme úklidům domácností a procházkám s uživateli. To už je právě na mě, abych lidi naučila třeba na to, že tyhle neživotně důležité úkony děláme po odpoledních nebo mezi ranní péčí a obědem. Večer naopak ty vážně nemocné, obtížně pohyblivé a zcela odkázané na péči druhé osoby ukládáme do postele, nebo alespoň polohujeme, dělám večerní hygienu, podáváme večeři apod. Tak tolik obecně k činnosti pečovatelské služby a práci pečovatelek.

A teď tedy přímo o mé práci.

Inspirováno Eithné. Od dubna do září téměř každý víkend vyjíždím s cateringovou společností někam obsluhovat svatbu. Nutno říci, že svatby odmala miluju. Jako čtyřletá jsem se účastnila svatby své tety a strýce a asi v osm večer bylo na čase mě uložit k spánku. Jela jsem tedy s prababičkou (ano, s babičkou Gretkou pro nejvěrnější) domů. Celou cestu jsem protestovala, že chci ještě tančit a že chci zpátky (Jak že se jmenovala kamarádka Daisy z Great Gatsbyho? Ano, jsem jako ona! Odmala little party never killed nobody). Ale i přes protesty mě odvezli s babičkou domů. Nechala jsem se tedy okoupat, obléct do pyžama a když se šla umývat babička, strhla jsem ze sebe pyžamo, narvala na sebe zpátky družičkovské šaty a vyrazila zpět na svatbu! Ano, byly mi čtyři roky. Udělat to mé dítě, mám infarkt! Babička mě chytla až za kostelem, což je tak 500m od domu . Dostala jsem pořádnou po zadku a napodruhé už se mi utéct nepodařilo. Dalším faktem potvrzujícím mou neutuchající lásku k svatbám traduje moje kamarádka, která o mě asi před deseti lety prohlásila: "Jo, Radka, tak ta má snad už i zasedací pořádek na svatbu, jen ten ženich jaksi chybí..."

moje zatím nejlepší svatba - milí svatebčané, krásná nevěsta a hlavně genius loci...

Běžný den obsluhující slečny v cateringu

Je pátek odpoledne, tisknu poslední pracovní dokumenty. Z radia se line moje oblíbená Faded a hlavou už běží plány na večer. Dám si odpolední kávu, pomalu začnu s laděním outfitu a vyrážím do ulic. První zastávka je oblíbený maličký bar na okraji centra města. Ve dveřích míjím Lukáše, neviděli jsme se několik dlouhých měsíců. Proběhne lehký small talk s tím, že se pak potkáme dole na baru. Kupodivu sedíme u jednoho stolu... Svět je malý... Seznamím se s dalšími, kteří jsou přáteli mých přátel. Stůl se prohýbá pod sklenkami vína a krásně vypadajících drinků ozdobených tradičně pomerančem, mochyní a koktejlovou třešinkou. Zábava graduje a kreativita s množství alkoholu taktéž. Stavíme exotický ostrov ze všeho, co na stole najdeme. Fantazie nebere konce. Preclíky měníme v mravenečníky, mochyně v palmy...

S mou věrnou se pak přesouváme do jiného podniku, kde nás čeká její školkový manžel (ve školce se prostě jednoho dne nechali oddat za dřevěným domečkem a od té doby si občas rádi vystřelí ze svého okolí a hrají si na manželský pár, součástí tohoto imaginárního neplatného manželství jsou i pravidelné příspěvky na sociálních sítích ze společně navštívených kulturních akcí a jiných taškařic). Večer je ve stylu GTI s okurkou, takže to máme i se zdravou večeří :-) Seznamuju se se zbytkem kapely "manžela" mé kamarádky a do rána nasávám skvělou atmosféru s lidmi, kteří hrají, skládají, malují, tvoří...

Ti, kteří mě znají už déle ví, že mívám záchvaty "být dobrou hospodyňkou" a umět udělat a udržet pořádek. Kdysi jsem vám dávala tip na knihu Debordelizace od Erin Rooney Dolnad. Musím se přiznat, že úplně celou debordelizaci jsem nikdy nedokončila. Taky je to součástí mého 101/1001. Právě proto!

Nicméně při záchvatu ohledně Zachránce jsem objevila úžasný blog Fly Lady - Terapie domova! A to je můj tip ŠPATNÉ HOSPODYŇKY. Fly Lady pro nás každý měsíc, každý týden a dokonce den připravuje "recept" na to, jak udělat z našeho domova uklizenou příjemnou klícku.