Pohádky tisíce a jedné noci mi učarovaly už v útlém dětství. Orient mi prostě byl vždy blízký. V děství jsem obkreslovala Šehrezádu z ilustrací Hedviky Vilgusové a když jsem povyrostla, zapsala jsem se do kurzu orientálního tance. Byla to doba, kdy se můj první vážný vztah rozpadl. Šel za jinou, údajně hezčí. Orientální tanec mi pomalu, ale jistě dodával sebevědomí, sebedůvěru. I přesto, že jsem pohybově opravdu nenadaná. I přesto, že u tance jsem prý hrozné dřevo. Orient mi ukázal netušené možnosti mého těla.

Mám pro vás slíbenou "recenzi" diáře, na kterém už druhý rok ujíždím já. Fitness nadšenci hltejte dál, lenochodi nezavírejte okno blogu :-) Já totiž jsem lenochod! A když jsem rozbalila o Vánocích 2016 dáreček od kamarádky, tak trochu mě polil studený pot - "Já obtloustlý antitalent na všechny pohybové aktivity mám používát FITNESS DIÁŘ?!?!"

Série 25 songů měla úspěch a musím říct, že i mně tak trochu chybí. Takže dnes posílám osobitý francouzský polibek pro lepší den.

Teď nemám na mysli žádné magické záležitosti. I když... Ono to samo o sobě může být tak trochu kouzelné.

Nejlepší výzvy jsou ty nečekané. Tento článek nemá nic společného s novoročními předsevzetími a zběsilými dietami. Celá výzva vznikla tak nějak samovolně. Zjistila jsem, že asi budu potřebovat spolupráci svých ledvin a tak jsem se rozhodla dát je trochu dopořádku. Přece jen můj den pitného režimu vypadá asi takto:

Když já mám ale každý den jinou náladu a chuť poslouchat něco jiného! Vyberu tedy song, který si skutečně dokážu pustit několikrát dokola a který jsem jako jeden z mála od léta nesmazala z mého playlistu "na kolo". Imagine Dragons a Thunder. Doporučuju mrknout na text a trošku neučesaný překlad na karaoketexty.cz.

Další ze zadání, kde není lehké vybrat jednoznačně. Ale vždycky když si promítnu naši nejlepší sezonu, vzpomenu si na geniální koncert Kláry

Ano, tohle je song, při němž vypínám radio, vyskakuju z auta a tak. Dodnes jsem si říkala, že mě irituje ten šišlavý refrén "swish, swish, bish",

Samozřejmě, že jsem začala psát slovy: "Je neuvěřitelné, kolik z 1001 dnů už uplynulo..." ale pokusím se nadále vyvarovat klišé. Pojďme se tedy na mé cíle kouknout blíže!

Myslím, že teď se asi všichni hodně zasmějeme. Ale můj nejlepší kamarád z období "náct" (který si mimochodem vzal moji druhou nejlepší kamarádku

 Je to neuvěřitelné, ale i na posledním místě se nachází soundtrack a sice k filmu Me before You, písnička Unsteady

A máme tady Velkého Gatsbyho podruhé. Abecedu neošidíme, prvním songem je Back to blackBeyonce ze soundtracku The Great Gatsby. Mimochodem je to asi nejméně oblíbená písnička alba.

Tak tohle bude zase jednou pořádné retro. Písnička je starší než já, ale já prostě odmala miluju to saxofonové sólo! Na základce jsem začala chodit do pěveckého sboru. Našim sbormistrem byl učitel hudby v oboru zpěv a dechové nástroje. Tenhle sbor nebyl žádný zaprděný soubor s háčkovanými jednotnými límečky. Byli jsme pořádně cool. Zpívali jsme s kapelou popovou hudbu vlastní tvorby a součástí kapely byl i náš učitel se saxofonem. Na téhle písničce se rozehrával a když jsme s mými vrstevnicemi trochu odrostly a třískala s námi puberta, omdlévaly jsme už s prvními tóny. Sliboval nám, že nám je zahraje na svatbách, každé z nás.

Tak tohle bylo paradoxně asi nejtěžší zadání. Jsme u songu č. 17 a čtenář už mohl zjistit, že mám hudebně solidní rozstřel. Takže písnička, která mě roztančí na kancelářské židli, v baru, na plese nebo diskotéce??? Vybrala jsem tedy tu, která mi učarovala poměrně nedávno. Ofenbach a Katchi.

Tenhle song má takový přiléhavý název: Bathtime in heaven. Je od týpka, který si říká Philter - norský elektro hudebník. Objevil jej pro mě můj ex stejně jako dnb. Dodnes ho mám v přehrávači a když je mi tak nějak těžko na duši, přephiltruju to touhle norskou esencí.

Tuhle záležitost jsem si odnesla z pěveckého sboru a stále si pamatuju CELÝ text. Můj drahý ji navíc naprosto zbožňuje a tak dost často zní naším příbytkem :-) Adiemus.

Konečně zase zpět do přítomnosti, k muži, kterého miluju. Tahle písnička se mi připletla do cesty v době, kdy jsme spolu byli jen pár dní